Uvolnit zaměstnancům ruce i hlavu. Nabídnout zákazníkům fullservis. Nebo posunout expertízu agentury zase o kousek dál. To jsou nejčastější motivace majitelů agentur k hledání subdodavatelů. Ať už oslovíte ke spolupráci oborové špičky pro jejich pohled specialisty nebo začínající freelancery pro nízkou cenu, měli byste si dopředu odpovědět na klíčové otázky: Bude subdodavatel přiznaný? Kdo ponese za zakázku odpovědnost? Dokáže externí spolupracovník doručit zakázku v agenturní kvalitě? Kolik času agentuře reálně zabere jeho průběžná i závěrečná kontrola? A především si dobře rozmyslete, co budete outsourcovat. A přemýšlejte ve velkém, protože dnes dílčí služba může za pár let představovat gró vašeho podnikání. Pojďme se na outsourcování podívat společně.
K outsourcování se dá přistoupit v různém rozsahu
Řada agentur považuje za samozřejmé outsourcovat služby pro technický provoz, tedy to, co se jim prostě nechce dělat, ovšem stejně zajímavé je nakupovat a dále přeprodávat služby poskytované agenturou či služby doplňkové a příbuzné. Agentura může přeprodávat služby jednorázově v případě konkrétního projektu nebo dlouhodobě, například od externího grafika nebo kodéra. Pokud od vás klient vyžaduje i služby překračující vaši expertízu, můžete si najmout konkrétního freelancera na zajištění určité subdodávky, jindy zase uvítáte nákup komplexních služeb. Zatímco některé agentury se snaží outsourcovat především nízko kvalifikované služby a ušetřit tak práci vlastním lépe hodnoceným zaměstnancům, jiné si naopak na specializovanou práci najímají vysoce kvalifikované freelancery, kteří přinesou do projektu značné expertní znalosti.